Kuchyňa, SK – březen, duben 2015

Troufám si říct, že z našich výjezdů na slovenskou Kuchyňu se pomalu stává tradice. Tentokrát jsme se sešli v hojném počtu jedenácti jezdců a dvou pozemních zásobovaček. A myslím, že pro všechny zúčastněné to díky vyloženě aprílovému počasí byla opravdová prověrka sil.

Hned první den po nasednutí jsme si cestou na spodní pastvinu odskočili do plechové haly, kde jsme za poslouchání hlasitého bubnování deště do střechy přečkali nejhorší příval deště. Když hukot trochu polevil a pohled na šeď oblohy nesliboval žádné větší zlepšení, vyzbrojeni pláštěnkami jsme vyrazili za 180ti krávami s telaty a čtyřmi plemennými býky na cca 250ti hektarovou pastvinu. Rozmístili jsme se kolem stáda a postupně ho tlačili směrem k odchytové ohradě. Kdo loni na podzim zažil naši první práci s tímto stádem, kdy jsme čtyři hodiny sháněli stádo krav rozhodnutých odejít z našeho sevření za každou cenu a procházejících přes tlak koní, nemohl uvěřit, jak moc se stádo po pouhých dvou zkušenostech s touto prací zlepšilo. Ač při vměstnávání více jak 200hlavého stáda šestimetrovou branou je tlak opravdu značný a stádo je neklidné a hledá únik, přesto krávy, díky předchozím zkušenostem, že přes koně se nechodí, nepropadaly panice a postupně zjišťovaly, že právě brána je místo, kde získají nejvíce klidu.

Po zbytek dne jsme pak lasovali letošní telátka (asi 60 telat) a také s pomocí koní posílali skupinky krav do fixační klece, kde je pan veterinář očkoval. Odpoledne se na nás chvílemi usmálo i sluníčko a vše hned vypadalo veseleji 🙂

Druhý den jsme opět vstávali v 5:30 ráno. Díky změně času den před akcí byly naše biologické hodiny stále nastaveny na 4:30, takže rozlepit oči, nakrmit koně a nasoukat do sebe snídani byl pro některé z nás poměrně náročný výkon 🙂 6:30 už jsme seděli na koních a vyráželi na horní pastvinu, kde nás čekalo 130 matek na více než 200 ha. Díky brzké ranní hodině byly krávy stále pospolu a jejich přehnání do odchytovky byl pro tuto zkušenou partu buckaroo vcelku snadný úkol. Během hodiny čekání na veta a zaměstnance farmy se pomalu rozpršelo, k tomu foukal studený vítr, takže společné foto party jezdců v řadě není aranžované – to jsme se prostě jenom jako naši koně postavili zády k nepříjemnému větru.

Nejadrenalinovější zážitek celé akce nás čekal hned po příjezdu zaměstnanců farmy. Potřebovali jsme od stáda oddělit oba plemenné býky, kteří kvůli svému pokročilejšímu věku budou nahrazeni výkonnější generací. Oddělit takto z jara plemenné býky od stáda říjných krav může být samo o sobě zajímavá práce, a tihle, jako kdyby navíc věděli, že je čeká cesta na gril, nám to rozhodně nedali zadarmo.

Pak jsme ještě asi dvě hodiny, v blátě, dešti, větru, lasovali telata a třídili krávy, když se pan majitel slitoval a akci přesunul na druhý den. Do stáje jsme dojeli zmrzlí, s čvachtajícími botami, sedly nasáklými studenou vodou, na kopcích nad pastvinami jsme koukali na bílou nadílku. Teplá sprcha, teplý oběd, teplá postel. Nic v tu chvíli neznělo lákavěji.

Druhý den jsme opět sehnali stádo do odchytovky a dodělali svou práci. Kromě přeháňky krupek na nás tentokrát z nebe nic nespadlo a vítr bez deště je vlastně úplná pohoda 🙂

Takže jako vždy, parádní výlet, parádní práce. A s vědomím toho, že horší počasí už nás potkat nemůže, se myslím nejenom já těším na další akci 🙂

Text: Jana Horká